Dnes je 18.11.2018, svátek má Romana

ZŠ Sokolovská

Beseda s Luborem Šušlíkem

pan_ulkZávěrečnou tečku za naším projektovým měsícem věnovaným výročí 100 let republiky přijel z dalekých Pardubic žákům i učitelům ZŠ Sokolovské udělat pan Lubor Šušlík, který - jak o sobě s humorem sobě vlastním - tvrdil, že je jen o deset let mladší než ta naše republika.

 

Mohli jsme s napětím sledovat jeho stopy, které po sobě zanechal v uplynulém století. Podal nám malou ochutnávku svého pestrého a dobrodružného života. Narodil se do rodiny důstojníka a legionáře a od mládí byl nadšeným skautem a milovníkem Foglara. Skautská přísaha mu byla inspirací na celý život, zůstává jí věrný i dnes. V závěru války byl totálně nasazený a pracoval jako tlumočník a nakonec byl Němci v Olomouci odsouzen k trestu smrti. Oprátce unikl jen díky personální změně ve velitelství gestapa.

 

Pak už se ze všech sil mohl věnovat osvobozování Prahy a je jedním z posledních žijících, kteří se účastnili bojů o rozhlas při Pražském povstání. V roce 1949 byl společně se svými souvěrci souzen za přípravu povstání proti komunistickému režimu (akce Norbert), strávil půl roku ve vazbě a trestu opět zázrakem unikl, jak tvrdil, měl štěstí na lidi, našli se mezi nimi tací, kteří dokázali ocenit jeho zásluhy a spatřovali v něm „malou rybu“.

 

Když zmiňoval i svou účast na poúnorové demonstraci studentů 1948 (jediná akce odporu po únorovém puči), kde pochodoval s nohou v gypsu, mohlo se všem přítomným zdát, že je jako Forest Gump a nechyběl u žádné převratné události našich dějin 20. století. Jen šedesátý osmý zmeškal, srpen trávil v Bulharsku a bulharským vojákům nechtěl věřit, že jejich kolegové s tanky brázdí Prahu, zatímco on se vyhřívá u moře. Jeho život byl pestrý i navzdory skutečnosti, že po maturitě nemohl studovat. Působil např. jako vedoucí obchodu s domácími potřebami v Přelouči, stál u zrodu zásilkového obchodu Magnet. V současné době příležitostně pracuje jako turistický průvodce a z tohoto titulu i pro svou životní vášeň zcestoval celý svět – od Severní a Jižní Ameriky, přes Egypt, Evropu, Izrael, Čínu.

 

V důchodu se zabavil výrobou figurek naší předmnichovské armády, které věnoval náchodskému muzeu. Prostředí kasáren detailně znal, protože v nich žil, pod jeho rukama vojáci ožívají v kasárenské vesničce, kde jim nic nechybí.

 

Pan Lubor je na rozdíl od filmových hrdinů a figurek odlitých z pryskyřice skutečný – hrdina z masa a kostí, vitální devadesátník plný elánu, který mu přejeme i do dalších let. „Vším, čím jsem byl, jsem byl rád…,“ říká dětem a nabádá je k tomu, aby naši republiku milovali, zůstali věrnými vlastenci a pokračovali v odkazu jejich zakladatelů.

 

20181106_11422520181106_11542020181106_11583920181106_11584920181106_12054920181106_12062120181106_12070420181106_12085320181106_12092920181106_12145720181106_145002_HDR20181106_145012_HDR20181106_14515920181106_145550

 

 

 

 

Anketa

Který předmět máš nejradši?